Historie Břevence

Břevenec vyrostl zřejmě kolonizační činností. Poprvé je o něm zmínka v lstině, podle níž v roce 1338 zde získává klášter dominikánek v Olomouci roční plat. Třbinec patřil vždy k základnímu zboží pánů ze Šumvaldu a Moravskou Lipinou (Libinou), Plinkoutem, Měrotínem a k faře šumvaldské. Sdílel tedy s Šumvaldem společné dějiny.

R. 1348 Dětoch ze Sokolomě (člen šumvaldského rodu) seděl na Sokolomi a měl podíl i na Břevenci (Hřbinci, Třbinci).

V 15. století přechází s panstvím Šumvaldu a Zadní Sokolomi do držení pánů Zvolských ze Zvole, pánů z Lichtenburku. Později se Břevenec dostává společně s Šumvaldem do majetku pánů z Miličína jako česká obec, ještě kolem roku 1550 byl Břevenec český. V olomouckých knihách půhonů je uváděno 15 jmen vesměs českých.

Roku 1530 se v Břevenci uvádějí tito tři usedlí – Matěj Flek, Matěj Dunar, Stanislav Fojt. V roce 1531 se jmenuje v této vsi usedlý Jakub Honteles, roku 1538 Mandaléna, fojtova žena, Vašek Straků, konšel, Martin Holý a Placanda. Roku 1550 jsou zaznačení tito usedlíci v Břevenci: Vaněk Vančurů, fojt, Jan Tkáč, Matěj Dus, Pavel Paul, Vašek Hubený, Tomáš Bartoňův, Matouš Kozel, Jíra Hýbl, Jíra Němec, Matěj Bláhův, Marek Krškův, Vašek Krškův, Kuba Hudeček, Jan Janík, Kristýnka.

Rodina Miličínských postupně odprodávala po částech své zboží, až konečně zmizelo v rukou sousedních pánů Úsovských, kteří je přičleňovali k svému panství a hradu Úsovu (1567). Roku 1535 prodala panu Kryštofovi z Boskovic a na Třebové svůj majetek v Šumvaldě, Břevenci, Mirotínku a Plinkoutě paní Lidmila z Miličína. R. 1548 prodal panu Jetřichu Černohorskému z Boskovic svůj podíl v těchto končinách zase Oldřich Mládenec. Byla to část Plinkouta, hamr na řece Oskavě s horami rud železných a s urburou z těchto hor, dále své díly ve vsích Lazcích, Břevenci a Libině na Stránce. V okolí Břevence jsou patrné četné stopy po dolování železné rudy.

Později byl Břevenec jako jiné obce v okolí poněmčen (kromě Šumvaldu a Lazců). Pečeť obce Břevenec v r. 1647 to dosvědčuje („SIGEL DER GEMEIN TRYPENTZ“). Proč byl Břevenec poněmčen? Byly to následky válek v 15. a hlavně 17. století, které sem přivedly proud německých kolonistů. V těch dobách bylo ještě na českých panstvích dost pustých vsí. Před válkou třicetiletou byla ves částečně německou, poněvadž se zde tehdy dolovalo, jak o tom svědčí úsovská listina z r. 1613. Podle urbáře úsobského panství z let 1666-1675 bylo v Třbinci i s rychtou 30 usedlých, z toho kromě dvou všichni Němci. Po třicetileté válce přibylo mnoho domků, poněvadž kníže Lichtenštejn znovu zahájil dobývání stříbra v Třbinci. Roku 1771 bylo již 69 čísel.

Poněmčení obce přetrvalo do doby po 1. světové válce, kdy český živel se pomalu začal dík založení české školy, odboru NJ a pomoci sousedního Šumvaldu trochu vzmáhat, dokonce ve volbách do obecního zastupitelstva v roce 1938 získali Češi své dva zástupce. Bylo to překvapení pro Němce, kteří všemožně se snažili omezovat Čechy v Břevenci. Obsazení Břevence za okupace dodalo naprostou nadvládu Němcům. Teprve při osídlování po druhé světové válce se stal Břevenec českým.