Historie Břevence

brevenec historieBřevenec vyrostl zřejmě kolonizační činností. Poprvé je o něm zmínka v lstině, podle níž v roce 1338 zde získává klášter dominikánek v Olomouci roční plat. Třbinec patřil vždy k základnímu zboží pánů ze Šumvaldu a Moravskou Lipinou (Libinou), Plinkoutem, Měrotínem a k faře šumvaldské. Sdílel tedy s Šumvaldem společné dějiny.

R. 1348 Dětoch ze Sokolomě (člen šumvaldského rodu) seděl na Sokolomi a měl podíl i na Břevenci (Hřbinci, Třbinci).

V 15. století přechází s panstvím Šumvaldu a Zadní Sokolomi do držení pánů Zvolských ze Zvole, pánů z Lichtenburku. Později se Břevenec dostává společně s Šumvaldem do majetku pánů z Miličína jako česká obec, ještě kolem roku 1550 byl Břevenec český. V olomouckých knihách půhonů je uváděno 15 jmen vesměs českých.

Roku 1530 se v Břevenci uvádějí tito tři usedlí – Matěj Flek, Matěj Dunar, Stanislav Fojt. V roce 1531 se jmenuje v této vsi usedlý Jakub Honteles, roku 1538 Mandaléna, fojtova žena, Vašek Straků, konšel, Martin Holý a Placanda. Roku 1550 jsou zaznačení tito usedlíci v Břevenci: Vaněk Vančurů, fojt, Jan Tkáč, Matěj Dus, Pavel Paul, Vašek Hubený, Tomáš Bartoňův, Matouš Kozel, Jíra Hýbl, Jíra Němec, Matěj Bláhův, Marek Krškův, Vašek Krškův, Kuba Hudeček, Jan Janík, Kristýnka.

Rodina Miličínských postupně odprodávala po částech své zboží, až konečně zmizelo v rukou sousedních pánů Úsovských, kteří je přičleňovali k svému panství a hradu Úsovu (1567). Roku 1535 prodala panu Kryštofovi z Boskovic a na Třebové svůj majetek v Šumvaldě, Břevenci, Mirotínku a Plinkoutě paní Lidmila z Miličína. R. 1548 prodal panu Jetřichu Černohorskému z Boskovic svůj podíl v těchto končinách zase Oldřich Mládenec. Byla to část Plinkouta, hamr na řece Oskavě s horami rud železných a s urburou z těchto hor, dále své díly ve vsích Lazcích, Břevenci a Libině na Stránce. V okolí Břevence jsou patrné četné stopy po dolování železné rudy.

Později byl Břevenec jako jiné obce v okolí poněmčen (kromě Šumvaldu a Lazců). Pečeť obce Břevenec v r. 1647 to dosvědčuje („SIGEL DER GEMEIN TRYPENTZ“). Proč byl Břevenec poněmčen? Byly to následky válek v 15. a hlavně 17. století, které sem přivedly proud německých kolonistů. V těch dobách bylo ještě na českých panstvích dost pustých vsí. Před válkou třicetiletou byla ves částečně německou, poněvadž se zde tehdy dolovalo, jak o tom svědčí úsovská listina z r. 1613. Podle urbáře úsobského panství z let 1666-1675 bylo v Třbinci i s rychtou 30 usedlých, z toho kromě dvou všichni Němci. Po třicetileté válce přibylo mnoho domků, poněvadž kníže Lichtenštejn znovu zahájil dobývání stříbra v Třbinci. Roku 1771 bylo již 69 čísel.

Poněmčení obce přetrvalo do doby po 1. světové válce, kdy český živel se pomalu začal dík založení české školy, odboru NJ a pomoci sousedního Šumvaldu trochu vzmáhat, dokonce ve volbách do obecního zastupitelstva v roce 1938 získali Češi své dva zástupce. Bylo to překvapení pro Němce, kteří všemožně se snažili omezovat Čechy v Břevenci. Obsazení Břevence za okupace dodalo naprostou nadvládu Němcům. Teprve při osídlování po druhé světové válce se stal Břevenec českým.


 

Česká menšinová škola

Česká menšinová škola v BřevenciČeská menšinová škola v Břevenci byla otevřena 1. září a vyučování započalo 10. září 1923. O její zřízení se nejvíce zasloužil vrchní berní správce Reichl ze Zábřehu. Škola byla umístěna v opravené chalupě po požáru. Opravu provedl stavitel Isidor Reimer ze Šumvaldu. První učitel a správce školy byl František Čížek ze Šumvaldu, který z počátku dojížděl a později bydlel v podkroví nad třídou.




 

Dům lékaře Eduarda Frieba

Dům lékaře Eduarda FriebaLékař Eduard Frieb se narodil 11. 1. 1839 jako šesté dítě a měl se stát pekařem. Neznámý dobrodinec poznal jeho talent a zaplatil mu studia na Lékařské fakultě v Olomouci. Ve své léčitelské praxi velmi dbal o hygienu a sterilní prostředí, osvědčilo se mu požívání dehtového mýdla. Nejvíce jej proslavila proslulá Břevenecká mast, schopnost napravovat zlomeniny a péče o sirotky. Nikdy neodmítl ošetřit chudáky bez peněz a ještě jim dal najíst. Aby se mohl lépe věnovat nemocným, zřídil ve svém domě nemocnici pro 12 pacientů. Pomoc u něj vyhledávali lidé z širokého okolí a dokonce i měšťané z  Olomouce. Jeho opravdové zásluhy byly oceněny 17. 4. 1887 titulem „Čestný občan“. Posledním sirotkem bylo děvče, které v r. 1908 odešlo do Ameriky. Posledním pacientem byl chlapec z  Olomouce v r. 1912. Jeho žena Marie mu byla ve všem neocenitelnou pomocnicí. Zemřel 6. 11. 1917 bez potomků.

 

Richard Sokl

Narodil se 7. 12. 1884 v Břevenci. Ve čtyřech letech se rodina odstěhovala do Vídně, kde prožil své mládí a kde vystudoval. V 27 letech se vrátil do vlasti a usadil se v Rýmařově, kde zakoupil dům. Jeho tvorba byla většinou plná pravdivého humoru, šibalství a plného citového života. „Příběhy z kovárny“ (1924) patřily k nejlepším v posledním desetiletí. Téměř všech 36 příběhů bylo otištěno v „Jägerdorfer Zeitung. Richard Sokl jde svou cestou a o kritiku se příliš nestará, ale těší jej, když jeho humoresky naleznou oblibu. Z každého jeho díla mluví jeho láska k vlasti, rodné hroudě a národu. Ve své tříaktové vesnické hře „Hëmgefonda“ si všímá hluboké zbožnosti slezského lidu. K nejúspěšnější divadelní hře patří „Karneval“ (1927), který dosáhl více než 150 provedení. Dalšími často uváděnými kusy byly: Vyjasnění, Výpověď, Exekutor přichází, Kriminální policie, Nebuďme dlužníky. Velmi pěkná pohádka „Eliščin sen v lese“ byla zhudebněna vídeňským skladatelem Františkem Meixnerem a měla ve Vídni mnoho repríz s významným úspěchem. Dobře byla přijata i jeho vánoční hra „Vánoce v lese“. Věnoval se i temným dějinám z doby procesů s čarodějnicemi - „Proč byla Batel Peterová upálena?“. Skoro 200 básní, mnoho článků a pojednání bylo uveřejněno v různém severomoravském tisku.

 

Volby

volby

Czech POINT na OÚ

Předpověď počasí

Obecní úřad Šumvald

Adresa:
Šumvald č. p. 17
783 85 Šumvald
Tel.: 585 041 258
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
[ E-podatelna ]

Úřední hodiny:
Pondělí, Středa
7:00 - 10:45 a 11:15 - 17:00
[ Kontakty ]

Návštěvnost

Návštěvnost